20. Muchomůrka červená (Amanita muscaria)
Básnička
Muchomůrka červená I
Šla jsem tuhle za Vénou,
Aby kouknul do atlasu.
S muchomůrkou červenou.
„Koukni na tu velkou krásu!“
Véna čte a potom říká:
„Zbav se, holka, svého zvyku.
Krása je to převeliká,
Nepatří však do košíku.
Smotlacha, ten tady praví:
Jedovatá do puntíku!
Tohle není jídlo zdravý,
Kdo to sněd, tak neměl kliku.“
Muchomůrka červená II Píseň o muchomůrce červené
Červená a bílá
V tom hlubokém lese
Co tu sukni, co tu sukni
Puntíkatou, puntíkatou
Muchomůrky nese.
Bílé nožky v mechu
Omámí mne snadno
Tuhle sukni, tuhle sukni
Puntíkatou, puntíkatou
Není zvedat radno.
Zvukové soubory
Básnička
Textová příloha
Oranžový až nachově červený klobouk s charakteristickými bílými bradavkami dosahuje v průměru 8 až 20 cm. Zprvu je polokulovitý, později klenutý, ve stáří rozložený, někdy i miskovitý. Lupeny jsou bílé, husté, u třeně volné. Bílý, válcovitý třeň s převislou manžetou je až 25 cm vysoký. Dužnina je bílá, pod pokožkou klobouku vždy žlutá, jemné chuti, bez pachu.
Roste od srpna do listopadu v lesích všech typů, nejčastěji pod smrky a břízami, výskyt je hojný.
Je to jedovatá houba, obsahuje nervové jedy, které způsobují poruchy vědomí, ochrnutí, halucinogenní stavy a ve větším množství požití i smrt.