4. Újezd nad Lesy aneb Blatov, Újezd a Nová Sibřina

Textová příloha

Tabuli č.4 najdete ve vstupní hale Kulturního domu na křížovatce ( Level)

Újezd nad Lesy aneb Blatov, Újezd a Nová Sibřina

Víte, že naše obec byla po celá staletí známa pouze jako Újezd?

Teprve po vzniku Československé republiky, když byla v roce 1921 připojena k Újezdu i osada Blatov, schválilo Ministerstvo vnitra dne 7. 2. 1922, nový název obce Újezd nad Lesy, včetně vytýčení katastrální hranice mezi Újezdem a Sibřinou.

V roce 1953 pak byla k obci katastrálně připojena i osada Nová Sibřina.

V r.1974 byl Újezd nad Lesy společně s Běchovicemi, Klánovicemi a Koloději přičleněn k hlavnímu městu a stal se součástí obvodu Praha 9.

V osmdesátých letech bylo postaveno sídliště Rohožník a v r.2002 došlo k přejmenování naší městské části na MČ Praha 21.

První neověřené zmínky místní historie jsou z r. 1229 o osadě Blatov . O Újezdě (Viesd, Vgezd, Augezd, Aujezd, Oujezd) se první písemná zpráva objevuje v r.1309. Původní Újezd byl založen podél cesty vedoucí z Koloděj - dnešní Staroújezdské - která tvořila osu návsi, jejímž centrem byl statek a kostel Sv.Bartoloměje se hřbitovem, obehnaným zdí.

Kostel jako jediný přežil vypálení a vysídlení Újezda za třicetileté války a sloužil kolodějským a sibřinským farníkům jako připomínka zaniklého života ve zmizelém Újezdě.

Konec sv.Bartoloměje nastal v r.1804, kdy byla farnost přeložena do Koloděj a újezdský kostel byl zbourán. Materiál ze zbouraného újezdského kostela a jeho majetek byl použit na stavbu nového kostela v Kolodějích, do něhož byl přenesen obraz sv.Bartoloměje a tři zvony. Nejstarší z nich, z r.1486, zní v kolodějském kostele dodnes, dva mladší byly zrekvírovány pro potřeby armády v první světové válce.

http://zhola.com/praha/zanikleKostely/

http://www.kolodeje.farnost.cz

Újezd se většinu své historie vyvíjel jako součást Koloděj , k rozdělení došlo až 7.srpna 1921, kdy byla z Koloděj oddělena samostatná obec Újezd, skládající se z obce Újezda, Kolodějského Zálesí a osady Blatov. Během své historie patřil Újezd rodu Švábeniců, rychle následovaný Zderazským klášterem Křižovníků. Okolo r. 1400 byl vlastníkem Újezda pohádkově bohatý pražský měšťan Martin Rotlev, jehož jméno známe jako dárce paláce pro pražskou universitu ( nynější Karolinum) a majitele ojedinělé kamenné vesnice Hol v Klánovickém lese ( zánik Holu v r.1437). Další dvě století se majitelé často střídali, až do r.1609, kdy se jako majitelé objevují Smiřičtí ze Smiřic, Valdštejnové a nakonec od r. 1623 Lichtenštejnové. Újezd žil jako zemědělská obec, potýkal se s historickými mezníky i přírodními vlivy a se sousedstvím loupeživých tlup, které obývaly husté říčanské lesy, zejména Vidrholec ( dnešní Klánovický les) v okolí obchodní cesty z Prahy na Východ.

Po třicetileté válce (1618 - 1648) s následnými epidemiemi a hladomorem byly Čechy a Morava doslova zpustošeny. Újezd byl vypleněn, vypálen a bez osídlení zůstal dalších 140 let. Nový život začal pro Újezd v r. 1783, kdy Alois Josef I. z Lichtensteinu dal postavit 10 dřevěných domků, do nichž usadil 10 německých rodin jako počátek nového osídlení Újezda.

Zlatou éru Újezda představovalo období první československé republiky , byla postavena kanalizace a elektrické vedení, hasičská zbrojnice, koupaliště, škola a obecní dům s měšťankou, poštou, knihovnou a četnickou stanicí. Stavby odpovídaly na potřeby kypícího společenského, spolkového a kulturního života, fungovaly hospody, kino, Sokol i ochotnické divadlo.

Výřez mapy Újezda z r. 1935 zobrazuje tehdejší Masarykovu třídu ( dnes Staroújezdskou), ulice pojmenované po osobnostech První republiky i české historie a Náměstí Republiky v místě dnešní zástavby Drobovické ulice.

Na mnoho dobrého navazuje Újezd nad Lesy ve 21.století - v úplně odlišných podmínkách desetitisícové městské části Praha 21. Aktuální informace a důležité kontakty, měsíčník Újezdský zpravodaj a rozcestník všeho, co vás o Újezdě nad Lesy a jeho okolí zajímá, najdete od r.2011 na obecním webu www.praha21.cz

od r. 2014 zcela nově na www.facebook.com/praha21

Víte že Zpravodaj v Újezdě vychází od r. 1958? Od května 2011 vychází Újezdský Zpravodaj měsíčně v nákladu 3700 výtisků a je zdarma distribuován do schránek v Újezdě nad Lesy?

Aktuální čísla, elektronické noviny a archiv ÚZ najdete na

http://www.praha21.cz/ujezdsky-zpravodaj.html

Víte že Újezd vždy žil čilým spolkovým životem? V době největšího rozkvětu v r. 1938 zde fungovalo 12 spolků a organizací. Provozovaly sportovní aktivity, staraly se o kulturní dědictví,

poskytovaly sociální a zdravotní pomoc a pomoc při ohni, zřiídily a provozovaly koupaliště, sázely stromy, sbíraly knihy, chránily les Vidrholec, pořádaly vzdělávací a kulturní akce... V r. 2013 je opět aktivních 22 spolků, klubů a sdružení. Jednotlivé spolky se představují na http://www.praha21.cz/obcanska-spolecnost/spolky-a-kluby.html

Víte že Lipová alej podél Starokolínské a Novosibřinské, z níž dodnes zbylo 43 stromů, byla původně vysazena před více než sto lety? O její vysázení se zasloužil nejstarší újezdský Spolek okrašlovací .

Pro lípy se během století podmínky velmi zhoršily, mnohé byly bez náhrady vykáceny a v místo nich byly pokládány inženýrské sítě, stavěny vjezdy na pozemky a do příkopu vypouštěna kanalizace. V r.2013 přistoupila MČ P21 k postupné obnově stromořadí v místech, kde to současné podmínky alespoň trochu umožní. Lípy už se ale k hlavní komunikaci nevrátí. Budou nahrazovány alejovými javory, které snad mají šanci přežít smog, prach, zasolení a omezený prostor. Kromě estetické rehabilitace budou stromy fungovat jako přírodní filktr a odstínění obydlí od přetížené hlavní komunikace. Postupné kácení přestárlých stromů a výsadba stromů nových by měla probíhat do r.2023 dle Prováděcí zprávy zpracované v r.2012

Víte že Újezd nad Lesy má svá čestná ocenění? Titul Čestný občan jako ocenění života ve prospěch druhých byl udělen generálu Stanislavu Krausovi in memoriam,
PhDr Miloši Schmidtovi, prof. Jaroslavě Jiráskové, prof. Petru Voňkovi in memoriam a Ing. Alfrédu Kocábovi. Titul Občan roku za mimořádný čin obdrželi manželé Tomaidesovi za rok 2010, paní Květa Svátková in memoriam a Lukáš Sládek za rok 2011 a Ing.Eva Danielová za r.2012.

Jako zdroj informací o historii a kultuře Blatova, Nové Sibřiny a Újezda doporučuji s laskavým svolením autorů publikaci Střípky z Újezdské historie od Marie a Antonína Tomaidesových, vydanou v r.2009 u příležitosti sedmisetleté doložené historie osídlení na území dnešního Újezda nad Lesy.

Historické mapy a z ajímavé informace, které ale neprošly aktualizací a revizí z hlediska věcné správnosti, najdete i na http://www.historieujezda.unas.cz/ , http://www.praha21.cz/infocentrum/ujezd-kulturni-a-historicky/historie/jak-vznikl-ujezd.html Zde patří poděkování paní Aleně Váňové, která stránky vytvářela jako svůj koníček.

Cesty újezdské, blatovské a novosibřinské historie jsou klikaté a občas se ztrácejí. O to cennější jsou živí i neživí „svědkové minulosti“, kulturní a občanské tradice. Připomínají nám, že nežijeme ve vzduchoprázdnu a že je nám dáno pokračovat v historii Újezda nad Lesy. Od r. 2013/2014 je mapují informační tabule, pořízené z grantu MŽP se spoluúčastí MČ P21. Pět tabulí, zajímavá místa a nové i staré cesty hledejte na mapě .

Texty k legendě mapy_zajímavosti Újezda nad Lesy:

1_ Zvonička v Blatovském parku

Zděná zvonička, asi z r.1890 umístěná na bývalé Blatovská návsi, která připomíná samosatnou osadu Blatov.

Osada, rozšiřující se podél hlavní silnice, od r.1900 prahla po obnovení návsi. Z původních velkolepých plánů zbyl dnešní parčík na úzkém pozemku pod silnicí odkoupenýv r.1921 od Lichtenštejnů.

2_ Pomník obětem války v Blatovském parku

Bílý kámen se stylizovaným reliefem hlavy a kovovou deskou na památku obětem fašistické okupace a květnové revoluce 1939 – 1945. Těsně po válce, 18.9.1945 byl pomník odhalen v parku před Masarykovou školou, v r. 2008 byl přemístěn do revitalizovaného Blatovského parku. Pomník je věnován Aloisu Holečkovi, Josefu Maňourovi, Rudolfu Mrázkovi, Františkovi Polkovi, Richardu Poppenschellerovi, Hugo Schwarzovi a Vilému Vlachovi.

3_Blatovský dub

Dub letní, obvodu 350 cm, stáří přibližně 230 let, rostoucí na Starokolínské. V r. 2013 odborně ošetřen arboristou s certifikací ETW v rámci grantu Zdravé stromy pro zítřek. Více info na www.ujezdskystrom.info
Blatovský dub–odborné ošetření díky Nadaci Partnerství
Odborné ošetření Blatovského dubu v předposledním prázdninovém víkendu

4_Křížek v Blatovském parku

Postaven v r.1874 manželi Jeřábkovými jako poděkování za uzdravení dcery. Čtyři lípy vysadil v r.1942 p.Štípek na paměť studentů, zastřelených v r.1941 v Dejvicích.

5_Jasan ztepilý – Památný strom

Jasan ztepilý obvodu 465 cm rostoucí v soukromé zahradě u č.p. 1144. Památný strom.

6_ V Domě na křižovatce, o jehož historii se dočtete Tématu v Újezdského zpravodaje č. 5 a 7-8 / 2011 na http://www.praha21.cz/ujezdsky-zpravodaj/archiv.html , funguje Knihovna http://www.mlkpraha21.knihovna.info a Újezdské muzeum http://www.praha21.cz/infocentrum/ujezd-kulturni-a-historicky/ujezdske-muzeum.html

Knihovna

První dochované záznamy o újezdské obecní veřejné knihovně jsou z r.1926. Během let souběžně fungovaly ještě knihovny blatovská a novosibřinská a tři spolkové ( Obce baráčníků, Sokola a Čs.strany sociálně demokratické). Od r. 1954 existuje společná újezdská knihovna, která postupně obývala místnosti v domě p.Ťukala na křižovatce, prostory bývalé restaurace U Kunců, stěhovala se do bývalé školy- nyní úřadu MČ a do Lomecké ulice. Od r. 2010 „bydlí“ újezdská knihovna v přízemí pravého křídla polydomu Na křižovatce, v prostorách původně určených pro pobočku pošty. Na začátku bylo 394 knih, nyní se čtenáři mohou potěšit přibližně s 16 000 svazky. Knihovna je plně digitalisována a pro volný přístup na internet je všem zájemcům k disposici pět počítačů. Provozovatelem újezdské knihovny je MČ P21 a nezapomenutelnou knihovnicí v její novodobé historii byla paní Marie Tomaidesová, která za třicet let své práce z knihovny vytvořila prostor pro vzdělání, zábavu a všeobecný kulturní rozhled a „naučila číst“ dospělé i nespočet malých újezďátek.

Otvírací dobu knihovny a aktuáln info : http://www.mlkpraha21.knihovna.info

Seznamy nových přírůstků, podle kterých mohou zkušení čtenáři vybírat knižní novinky, jsou k disposici přímo v knihovně. A proto: Lidé, čtěte!

Újezdské muzeum

Zachytit ráz obce před sto lety a ukázat její vývoj, to je stěžejní téma Új ezdského muzea. Proto je jeho motto Proměny pražské periferie. Stejně se jmenuje i stálá expozice, která je doplňována dary a zápůjčkami starousedlíků a je obměňována z archivu muzea. V deseti vitrinách je zdokumentován kulturní a sportovní život obce, školství a mládežnické hnutí, okupace a odboj za II.války, politický vývoj a styl zástavby.

Kde jinde se dozvíme, jak velké dějiny procházely malým Újezdem a zanechávaly v něm stopy na každodenních osudech obyvatel?

Dvě místnosti Újezdského muzea jsou od léta 2010 nastěhovány v boku polydomu Na křižovatce se vchodem ze Starokolínské ulice. Po dostavění polydomu bylo muzeum krátce umístěno v prostorách projektovaných pro lékárnu a ještě předtím, od r. 2004 kdy rozhodnutím radnice vzniklo, obývalo uvolněné místnosti ve škole v Polesné ulici.

Újezdské muzeum se stalo místem pravidelných koncertů a výstav s nezapomenutelnými vernisážemi. Pořádají se zde literární a výtvarné soutěže především místních školáků , tematické výstavy mapující život v Újezdě od minulosti po dnešek, adventní koncerty a koncerty absolventů hudebních kursů. Archiv využívaji studenti pro své bakalářské a diplomové práce, které často přesahují úzce lokální dějiny. Program výstav sestavuje a připravuje Muzejní rada, obětavým kustodem je pan Rudolf Vambera.

Újezdské muzeum je otevřené vždy v sobotu od 13 do 17 hodin.

7_Zvonička na Staroújezdské

Žulová zvonička se zvonem postavená v r.1912 na místě původní zvonice dřevěné. Zvon, který pořídil Okrašlovací spolek z obecních peněz a darů občanů, byl za války zkonfiskován a roztaven. Nynější zvon darovala v r.1949 Obec Baráčníků.

8_Křížek na Staroújezdské

Jednoduchý kamenný kříž, nyní omítnutý. Chybí plastika Ježíše Krista. Nápis „Tento kříž gest postawen ku cti a chvále Boží občanu augestských léta Páně“ Datum vzniku neznámý.

9_Selské usedlosti na Saroújezdské

Zbytky původní zástavby a nejstarší část obce Újezd. Typický je štít č.p.11.
Staroújezdskou ulici si pamětníci připomínají jako Masarykovu třídu.

10_Lípa svobody – Památný strom

Lípa velkolistá rostoucí před Hasičskou zbrojnicí na Staroújezdské. Památný strom.

Vycházka za památnými stromy Újezda a Klánovic(4ks) http://www.prirodacr.cz/vychazky/trasa_008_Ujezd.pdf

11_Ovocná alej

12_Rozcestí pod Trojmezím

13_Trojmezí pod Skalkou

14_Skalka

15_Sibřinská škola

byla postavena v r.1931. Předválečný růst Újezda byl údajně plánován právě směrem k Sibřině, proto byla „na půl cesty“ zbudována nová škola. Poválečný vývoj šel ale jiným směrem, Blatov, Újezd a Nová Sibřina se postupně spojily do Újezda nad Lesy, který se stal součástí Prahy, Sibřina zůstala samostatná ve Středočeském kraji. Škola byla v devadesátých letech uzavřena a nyní, po rekonstrukcích, funguje jako Mateřská škola.

16_ Křížek u sibřinské školy

je z roku 1836 a stojí před budovou školy, nyní na ostrůvku křižovatky silnic.

17_Újezdský hřbitov

První písemná zmínka z r.1350 o existenci hřbitova v Újezdě je svázána s kostelem Sv.Bartoloměje ve vsi Oujezd u cesty na Koloděje ( dnešní Staroújezdská). Kostel jako jediný přežil vypálení a vysídlení Újezda za třicetileté války ( 1618 – 1648) a sloužil kolodějským a sibřinským farníkům jako připomínka zaniklého života ve zmizelém Újezdě. Na začátku 18.století, kdy se počíná pomalu obnovovat osídlení Újezda, je kostel sv.Bartoloměje popisován jako jednolodní kostel s věží a hřbitovem obehnaným zdí, s farou naproti. Konec sv.Bartoloměje nastal v r.1804, kdy bylo Dekretem nejvyššího dvorního kancléře povoleno přeložení farnosti („lokalie“) do Kolděj a újezdský kostel i se hřbitovem byl zbourán. Materiál ze zbouraného újezdského kostela a jeho majetek byl použit na stavbu nového kostela v Kolodějích, do něhož byl přenesen obraz sv.Bartoloměje a tři zvony. Nejstarší z nich, z r.1486, zní v kolodějském kostele dodnes, dva mladší byly zrekvírovány pro potřeby armády v první světové válce. Nebožtíci z Újezda, Sibřiny, Stupic a Koloděj byli pohřbíváni na nově zřízeném kolodějském hřbitově a v r.1881 na něm byly pohřbeny i kosti ze zrušeného újezdského hřbitova.

Tento nový hřbitov na Nové Sibřině byl otevřen v r.1941 a v r.1953 byl společně s Novou Sibřinou začleněn do Újezda nad Lesy. Centrem hřbitova je pomník z r. 1946 s čestnými hroby místních občanů, kteří zahynuli během květnového povstání v r. 1945.

Informační cedule u vchodu je z r. 2013 a je součástí grantového projektu obnovy lipového stromořadí.

Ucelený encyklopedický přehled pražských hřbitovů najdeme v publikaci Klíč k pražským hřbitovům od Petra Kovaříka – elektornicky přístupné pouze přes Katalog Městské knihovny v Praze

Újezdský hřbitov se stal součástí Výletního okruhu k Trojmezí pod Skalkou ( body 11, 12, 13, 14 a 18 na mapě) , který vzniká ve volné, zemědělské krajině v jižní části Újezda nad Lesy, díky postupné obnově historických cest Celá lokalita je zbavována černých skládek nastřádaných za desetiletí, podél cest jsou vysazovány stromy.
Na revitalizaci hřbitova v r. 2007 ( MČ P21 z vlastních zdrojů) navázala výsadba Lipového stromořadí ke hřbitovu – I.etapa ( grant Hl.m.P. 2008 – realizace Maminy z újezdské roviny o.s. a MČ P21), II. a III. etapa ( granty Hl.m.P. 2012 – 2014 – realizace Újezdský STROM o.s. a MČ P21). Obnoveno bylo historické Rozcestí pod Trojmezím, samotné Trojmezí ( průsečík území Újezda nad Lesy, Koloděj a Sibřiny), stejně jako jediná „hora“ široko daleko - Skalka se starou třešňovkou a novým vysílačem – na revitalizaci teprve čekají.

Do dlouhodobého projektu zpřístupnění cest v krajině a návratu stromořadí do příměstské krajiny patří i obnovení cesty spojující novou lipovou alej s okrajem obce v ulici Ježovická. Na tomto úseku pracovali místní dobrovolníci a MČ P21 a cesta je osázena oboustranně ovocnými a kvetoucími okrasnými dřevinami.

Do revitalizovaného území se vrací především pravidelní místní návštěvníci, díky prodlužování a navazování jednotlivých úseků začíná být lokalita zajímavá i pro turisty a cyklisty.

19_Pomník obětem války na Rohožníku

Kamenný pomník s kovovou deskou, umístěný r.1946 na Rohožníku, dnes v parčíku před konečnou autobusu. Věnován je občanům z Nové Sibřiny, kteří padli v pražském povstání v květnu 1945: Jiljímu Bouše, Oldřichu Doležalovi, Stanislavu Veselému, Josefu Dospělovi, Josefu Kubalovi, Michalu Moravanskému, Františku Vallovi, Bedřichu Křížkovi a Janu Plecháčkovi. Jejich hroby najdeme na čestném místě v centru Újezdského hřbitova.

20_Ježkův park - arboretum

Ježkův park je půvabné malé arboretum, které místní berou jako parčík v běžné zástavbě starého Újezda a cizí o něm prakticky nevědí. Zakladatelem arboreta je pan Miroslav Ježek, velký milovník a znalec přírody, člen újezdského Junáka. V roce 1960 získal od MNV Újezd nad Lesy povolení a peníze na zřízení malého arboreta s místními a cizokrajnými dřevinami. Na pozemku mezi ulicemi Vlkanovská, Klešická a Kojická založil park s unikátní skladbou dřevin, o který se dlouhá léta s láskou staral. Po jeho odchodu převzal péči o arboretum Odbor životního prostředí MČ P21. Arboretum čeká na úpravu cestiček a označení jednotlivých dřevin. Vyjmenujme zde alespoň jejich zástupce: Jedlovec kanadský, Jedle stejnobarvá, Jedle kavkazská, Jedle řecká, Cypřišek nootecký, Cypřišek hrachonosný, Katalpa vejčitá, Dřezovec trojtrnný, Břestovec západní, Lyriovník tulipánokvětý, Ambroň zpadní, Břízu tuhá aj.

Informace o Ježkově parku přinesl Újezdský zpravodaj v číslech 10 a 11 v r.2006, http://www.praha21.cz/ujezdsky-zpravodaj/archiv.html

21_Pomník pod tratí

kamenná stéla s křížem z r. 1880, umístěná pod tratí na „klánovické“ straně cestou k Jamborově hájovně na Blatově. Pomník, který dala postavit Lesní správa na památku zavražděného lesního adjunkta Diviše, skrývá krvavou historii pytláckou i milostnou, která je literárně zpracována v knize Jirenská zastávka od J.H.Špolce – více též ve Střípcích z újezdské historie manž.Tomaidesových na str. 50

22_Pomník T.G.Masaryka

Busta prvního československého presidenta od akademického sochaře Bohumila Zvěřiny, umístěná na kamenném podstavci. Pomník byl slavnostně odhalen při 20. výročí vzniku československé republiky 28.října 1938. Osobnost T.G.Masaryka je natolik spjata s demokratickými ideály, že pro oba totalitní režimy, které naši zemi postihly, i busta TGM představovala ohrožení. Tak byl kamenný TGM ukrýván za války ( 1939 - 1945) a znova od r. 1949 za komunistů. Na své místo se vrátil až v r. 1990. Doufejme, že natrvalo.

Do naší současnosti naléhavě promlouvají myšlenky prvního presidenta, vážící se k usilování o demokracii a mravnost:

„Demokracie pravá spočívá v mravnosti.“

„Nic není velké, co není pravdivé.“

„Mravnost dnes znamená do velké míry mravnost politickou. Nedělejme rozdíl mezi politikou a mravností.“

„Představa o nutnosti chytrácké diplomacie se přežila; lidé počínají chápat, že lež je hloupá a zbytečně komplikuje a zdržuje jednání. Pravda je ve všem, i v politice, nejpraktičtější.“

„Svět stál a stojí na práci, ne na náladě, svět udržuje se jen prací, a to prací drobnou, prací stálou.“

„Vzdělání není pouhým nashromážděním jednotlivých vědomostí, jako není těstem mouka, voda, sůl, kvasnice atd. dohromady naházené.“

„Dobrého je v řádu světa víc; ale to zlé člověk cítí silněji.“

„Náboženství je život pod zorným úhlem věčnosti.“

„Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii.“

http://citaty.net/autori/tomas-garrigue-masaryk/